Náhradní sladidla udělují potravinám sladkou chuť, ale nepatří mezi monosacharidy a disacharidy. Umělá sladidla se používají i při výrobě DIA produktů.

Existuje mnoho důvodů, proč bychom se měli vyhýbat cukru: Cukr není dobrý pro naše zuby, je dáván do souvislosti s mnoha chorobami a jeho přílišná konzumace vede k obezitě. Většina sladkých pokrmů navíc obsahuje jen málo výživných a zdraví prospěšných látek. Z hlediska běžného spotřebitele je v současné době nejdůležitější spojení cukru s obezitou. Popularita náhradních sladidel je pak přímo úměrná obavám ze zmíněných nežádoucích účinků cukru. Zcela zvláštní skupinu spotřebitelů pak představují diabetici, kterým náhradní sladidla umožňují těšit se z chutí, které my ostatní považujeme za samozřejmé.

Náhradní sladidla můžeme rozdělit do dvou skupin: kalorická a nízkokalorická. Mezi nízkokalorická sladidla patří například sacharin (E 954), cyklamáty (E 952), aspartam (NutraSweet, E 951) či Acesulfam K (E 950). Syntetická nízkokalorická sladidla nezpůsobují tvorbu zubního kazu, jsou vhodná pro diabetiky a jsou mnohonásobně sladší než cukr, zatímco kalorická sladidla mají často obdobnou sladivost jako cukr. Proto stačí, vhodíme-li si do kávy dvě malá zrnka sacharinu, čímž nedodáme prakticky žádné kalorie, abychom ji osladili tak, jako dvěmi kostkami cukru nebo obdobným množstvím jiného kalorického sladidla. Ne vždy je však potravina s nízkokalorickým sladidlem méně kalorická než stejná potravina oslazená cukrem. Nemá například smysl spořádat několik dortíků slazených nízkokalorickým sladidlem a myslet si, že nehřešíme. Místo cukru bude stejně vážící dortík obsahovat více mouky a tuku, a tedy pravděpodobně i více kalorií. Proto z hlediska kalorické hodnoty potraviny má význam přidávat nízkokalorická sladidla pouze tam, kde přídavek cukru skutečně zvyšuje kalorickou hodnotu výrobku. To přesně činí výrobci potravin, a tak si můžeme koupit například dietní kolu či jinou limonádu, nízkokalorický jogurt či žvýkačky bez cukru. Stejně tak má smysl sladit kávu či čaj nízkokalorickým sladidlem. V této souvislosti je zajímavé podotknout, že nízkokalorická sladidla pravděpodobně nepomáhají lidem zbavit se nadváhy. Například ve Spojených státech od roku 1980 prudce stoupla jak konzumace umělých sladidel, tak křivka vyjadřující obezitu populace.

Pochybnosti o bezpečnosti výše uvedených nízkokalorických sladidel pro lidské zdraví a jejich ne vždy vyhovující chuť vedou ke stále častějšímu používání kalorických náhradních sladidel. Mezi tyto látky, které mají často podobnou strukturu jako cukr, patří například glukosa, fruktóza a cukerné alkoholy maltitol (E 965), mannitol (E 421), sorbitol (E 420), xylitol (E 967), laktitol (E 966), isomalt (E 953) a hydrogenovaný glukozový sirup. Cukerné alkoholy nezpůsobují tvorbu zubního kazu v takové míře jako běžný cukr a jsou vhodné pro diabetiky.

Výrobci často používají směsi různých sladidel. Tyto směsi mají často větší sladivost než jednotlivá sladidla (tzv. synergický efekt), a proto je jejich použití ekonomicky výhodné. Dalším důvodem je fakt, že vhodnou volbou složek směsi lze přiblížit chuť co nejvíce chuti cukru a minimalizovat nepříjemnou pachuť, kterou má mnoho umělých sladidel.

Zákon definuje náhradní sladidla jako látky, které udělují potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy.

Kód Látka CEFF povolené
E 420 Sorbitol (Sorbit, Sorbol) Ne Ne
E 421 Mannitol Ne Ne
E 950 Acesulfam K Ne Ne
E 951 Aspartam (USAL=hydrochlorid aspartamu, NutraSweet) Ne Ne
E 952 Kyselina cyklamová a její sodná a vápenatá sůl Ne Ne
E 953 Isomalt Ne Ne
E 954 Sacharin (jeho sodná, draselná a vápenatá sůl) Ne Ne
E 955 Sukralosa (Trichlorogalaktosacharóza) Ne Ne
E 957 Thaumatin Ne Ne
E 959 Neohesperidin DC Ne Ne
E 960 Steviol-glykosidy Ano Ano
E 961 Neotam Ne Ne
E 962 Sůl aspartamu-acesulfamu Ne Ne
E 964 Polyglycitolový sirup Ano Ano
E 965 Maltitol (i) Maltitol, (ii) Maltitol sirup Ne Ne
E 966 Laktitol Ne Ne
E 967 Xylitol Ne Ne
E 968 Erytritol Ne Ne