E 954 Sacharin (jeho sodná, draselná a vápenatá sůl)

Kategorie: sladidla

CEFF nepovolené CEFF nepovolené

Sacharin je umělé sladidlo, které se vyrábí z toluenu a v přírodě se přirozeně nevyskytuje.
Původně byl používán jako antiseptikum a konzervační látka. Toto levné sladidlo je třistakrát (200-700 krát) sladší než cukr, je stabilní během vaření a pečení a ve vysoce kyselých podmínkách, má však slabou nahořklou či kovovou pachuť. Tuto pachuť lze zamaskovat kombinací sacharinu s jinými sladidly nebo glukonolaktonem (E 575). Směsi sacharinu s dalšími sladidly mají umocněnou sladivost (tzv. synergický efekt).
Sacharin se používá v nealkoholických nápojích, cukrovinkách, žvýkačkách, zavařeninách, zálivkách a nízkokalorických potravinách, ale i v zubních pastách a ústních vodách. Ve směsích s neintenzivními sladidly se používá jako sladidlo při pečení. V tabletkách a kapalné formě se prodává samotný či v kombinaci s dalšími sladidly jako náhražka cukru.

Sacharin se začal přidávat do potravin počátkem dvacátého století a okamžitě byla zpochybňována jeho bezpečnost. V sedmdesátých letech bylo provedeno několik studií, které spojovaly tuto látku se zvýšeným výskytem rakoviny u pokusných zvířat.
Studie na zvířatech prokázaly, že látka může vyvolat rakovinu močového měchýře. Během dalších testů způsoboval sacharin u myší zhoubné onemocnění dělohy, vaječníků, kůže, krvinek a dalších orgánů. Krysí samci vystavení vlivu sacharinu pouze těsně po narození trpěli později zvýšeným výskytem rakoviny močového měchýře. Další studie prokázaly, že sacharin zvyšuje potenci jiných karcinogenů.
Epidemiologická studie provedená americkým Národním ústavem pro výzkum rakoviny (NCI) zjistila, že používání sacharinu je spojeno s vyšším výskytem rakoviny močového měchýře. Avšak studie prováděné s diabetiky (kteří konzumují vyšší dávky sacharinu než běžná populace) neprokázaly zvýšený výskyt rakoviny. Sdružení CSPI přesto doporučuje vyhýbat se této látce. V roce 1980 došla agentura IARC k závěru, že v případě sacharinu je dostatečně prokázáno, že se jedná o karcinogen způsobující nádory močového ústrojí u krysích samců, který navíc umocňuje sílu dalších karcinogenů v močovém měchýři a že je nedostatečně pro- kázáno, že se jedná o karcinogen v případě myší. V těle se sacharin nemění a je vylučován v nezměněné formě. Nežádoucí účinky sacharinu jsou často připisovány nečistotám, obsaženým v tomto sladidlu.
Z tohoto důvodu se v posledních letech věnuje více péče odstraňování těchto nečistot během výroby.

Studie provedená ve Velké Británii odhalila, že děti v předškolním věku konzumují příliš mnoho sacharinu. Hlavním zdrojem sacharinu u dětí se ukázaly být nealkoholické ochucené nápoje, a to zejména ty, které se ředí vodou. Situace se elegantně vyřešila tím, že výrobci těchto nápojů souhlasili s tiskem pozměněných návodů, které doporučují větší ředění výrobku vodou. Samotný výrobek zůstal nezměněn, a lze tedy předpokládat, že děti zvyklé na určitou chuť budou vyžadovat stále stejné ředění nápojů.

V České republice se smí sacharin používat v omezeném množství v různých výrobcích se sníženým obsahem využitelné energie nebo bez přidaného cukru (ochucené nápoje, nápojové koncentráty, různé dezerty, mražené krémy, žvýkačky, cukrovinky a cukrářské výrobky).
Sacharin se také smí přidávat do stolních sladidel, majonéz, hořčic, vitaminových přípravků a do některých druhů piva včetně nealko piva.

 


Pozn. Zpracováno ve spolupráci s odbornou poradkyní CEFF Dr. Terezou Vrbovou dle knihy Víme, co jíme aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách.