Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše

E 363 Kyselina jantarová

Kategorie: regulátory kyselosti

Kyselina jantarová je běžnou složkou téměř všech rostlinných i živočišných tkání. Vyskytuje se například v řepě, rebarboře, sýrech, masu, melase, medu, vejcích a ovoci (např. rybízu či jahodách). Také je přítomna ve vínu a pivu. Kyselina jantarová se může vyrábět za pomoci mikroorganismů řízenou fermentací glukózy z kukuřice. Upravuje pH a používá se jako okyselující látka, která účinkuje zároveň jako ochucovadlo kyselé chuti a látka zvýrazňující chuť. Setkáme se s ní v nápojích a masných výrobcích.

Žádné nežádoucí účinky kyseliny jantarové nejsou známy a látka se považuje za bezpečnou.

V České republice smí být kyselina jantarová přidávána do dezertů, polévek, vývarů a nápojů v prášku.


Pozn. Zpracováno ve spolupráci s odbornou poradkyní CEFF Dr. Terezou Vrbovou dle knihy Víme, co jíme aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách.